Garnýž vrtaná pětadvacet centimetrů pod stropem míří přesně doprostřed pásu, kudy podle normy vedou kabely. Z toho, že nad vypínačem nic nevidíte, ještě neplyne, že tam nic není. Plyne z toho jen to, že kabel od vypínače obvykle stoupá svisle ke stropu.

Zóny v centimetrech podle normy

Podle shrnutí normy ČSN 33 2130 vedou nové rozvody vodorovně v pásu 15 až 45 centimetrů pod dokončeným stropem a stejně široký pás je i nad podlahou, přednostně uprostřed, tedy kolem třiceti centimetrů. Svislé trasy leží 10 až 30 centimetrů od rohů, oken a dveří, u jednokřídlých dveří na straně zámku. V kuchyni přibývá pás 90 až 120 centimetrů nad podlahou, kde u pracovní desky sedí zásuvky. Mimo zóny smí kabel vést jen v trubce s krytím nejméně 60 milimetrů, jak uvádí DEK.

Starý byt zóny nezaručuje

Zóny platí pro nové rozvody. Ve starších bytech a po amatérských úpravách je nikdo nehlídal, takže kabel může vést kdekoli pod omítkou. Běžná praxe je vést ho od zásuvky a vypínače svisle nebo vodorovně, nikdy šikmo, ale ve starém domě to nikdo zaručit nemůže. Proto samotný metr nestačí a detektor vedení s vypnutým jističem patří k vrtání vždy.

Postup před každým vrtáním

Nejdřív projděte zóny metrem a tužkou si na zeď naznačte pásy pod stropem, nad podlahou a kolem dveří a oken. Pak přejeďte místo detektorem vedení. V rozvodnici vypněte jistič okruhu, který do místnosti vede. Vrtejte mimo pásy a mimo svislé linie nad vypínači a zásuvkami i pod nimi. V kuchyni počítejte i s pásem nad pracovní deskou, kam se nejčastěji věší police a lišty na nádobí.

V jednom bytě po takové garnýži visí polička krásně rovně, jen v kuchyni od té doby nesvítí světlo. Věta „nad vypínačem nic nebude“ platí přesně do chvíle, kdy vrták zajiskří.