Plastová hmoždinka do sádrokartonu unese kolem osmi kilogramů na kus, a když na polici zavěšenou na dvou kotvách někdo postaví těžší knihy, celá konstrukce se vytrhne ze zdi. Z toho, že hmoždinka vypadá pevně, ještě neplyne, že udrží televizi. Plyne z toho jen to, že pevně vypadá.
Klasická zelená hmoždinka nemá v sádrokartonu co dělat
Rozpěrná hmoždinka se v plné zdi roztáhne a drží třením. V desce sádrokartonu tloušťky 12,5 mm je pod ní dutina, takže se jí nemá o co opřít. Tabulka Fischer proto pro tento typ kotvy v SDK žádnou hodnotu ani neuvádí — výrobce ji sem prostě nenavrhuje. Speciální plastová hmoždinka do sádrokartonu má doporučené zatížení přibližně 0,08 kilonewtonu, což odpovídá zhruba osmi kilogramům na jednu kotvu. Kovová dutinová unese kolem dvaceti kilogramů.
Police v jednom bytě držela do chvíle, než na ni někdo položil první knihu
Hmoždinky jsou v desce, konzola je přišroubovaná, a na první pohled vypadá všechno pevně. Pak majitel postaví na polici pár svazků encyklopedie a sádrokarton kolem kotvy povolí. Police spadne, kotva zůstane viset na šroubu a kolem ní je vytržená díra. Stejně dopadne televizní konzola na obyčejných hmoždinkách. Hodnoty z tabulky navíc platí pro jednu kotvu a nedají se jednoduše sčítat.
Kovové dutinové kotvy a hledání profilu magnetem
Nejspolehlivější řešení je najít ocelový CW profil magnetem nebo detektorem a šroubovat přímo do něj samořeznými šrouby. Šroub v profilu drží úplně jinak než kotva v samotné desce. Když profil není tam, kde konzola má být, hodí se kovové dutinové kotvy s doporučeným zatížením kolem dvaceti kilogramů na kus. Na ještě těžší předměty stojí za to podložit místo montáže OSB deskou za sádrokartonem a zjistit, jestli je stěna z jedné, nebo ze dvou desek. Důležité je konzolu zatěžovat hlavně dolů, ne vytahovat ze zdi — kotva v desce snáší vytržení mnohem hůř než zatížení směrem dolů.
Věta „hmoždinka je hmoždinka“ platí jen v plné zdi. V sádrokartonu je pod ní prázdno, a bez správné kotvy drží konzola jen do první zátěže.
