Okap plný listí se po prvním listopadovém dešti prozradí mokrou mapou na stropě u obvodové zdi, zatímco žlab venku vypadá skoro nevinně, třebaže je zanesený už celé týdny.

Účet za ucpaný žlab přijde uvnitř, ne nahoře

Lidé často říkají: „Kdyby byl okap ucpaný, bylo by to vidět.“ Ta věta tu neplatí, protože voda, která nemůže svodem dolů, si hledá jinou cestu: přes okraj žlabu, za něj a pak do zdiva. Vlhká skvrna uvnitř je proto první varování, kterého si většina lidí všimne.

Listí, mech a úlomky dělají svou práci potichu

Britská společnost SPAB, která se věnuje ochraně historických budov, uvádí, že se okapy, svody i vpusti ucpávají listím, mechem a různými úlomky. Dlouhodobé zatékání se podle ní projeví vlhkými skvrnami a plísní na omítce stěn a stropů a časem i hnilobou skrytých trámů. Právě skryté dřevo je nejhorší, protože o jeho stavu nevíte, dokud nezačne být problém.

Čistěte po opadu a před trvalými mrazy

SPAB doporučuje čistit pravidelně, zvlášť po podzimním spadu listí. Vyberte tedy žlab hned, jakmile strom shodí poslední listy, a dokud vám nezamrzne voda uvnitř. Pracujte z pevného žebříku, který má někdo jistit, nebo ze země s teleskopickou tyčí. Nezapomeňte na košík nad svodem, kde se usazenina zachytává nejdřív.

Zkouška vodou rozhodne, ne pohled shora

Po vyčištění nalijte do žlabu konev vody nebo pusťte hadici. Voda musí plynule téct ke svodu a dole vytékat bez bublání a zpětného vzdutí. Když stojí na místě nebo přetéká přes okraj, je v systému ještě zátka. Lapače listí pomáhají, ale podle SPAB jehličí stejně propustí, takže jsou jen pomůckou a kontrolu nenahradí.

Až příště zaprší, postavte se pod okap s hrnkem čaje a sledujte, jak voda ve svodu hučí a mizí v zemi. Strop nad vaší hlavou pak zůstane suchý a bílý.