Dnes je šedesát centimetrů prezentováno jako běžná rozteč sloupků v příčce, zítra je to maximum, pozítří je to limit pro pokoj, v němž nikdo neví, kam pověsit kuchyňskou skříňku. Z šedesáti centimetrů neplyne, že je každá příčka nosná. Plyne z toho jen to, že v ideálním případě nepřekročíš šest set dvacet pět milimetrů.

Rigips říká šest set dvacet pět milimetrů jako strop

Výrobce Rigips uvádí, že rozteč svislých kovových profilů se řídí šířkou desek, maximálně však 625 mm. Šedesát centimetrů je běžná pracovní rozteč pod tímto horním limitem. Pokud někdo postaví sloupky po sedmi stech milimetrech, protože „stejně je to úsporné“, zjistí po třech měsících, že deska má v polovině mezi profily průhyb jako silniční práh. Příčka je pak „úsporně vystužená“ a úsporně znamená, že mezi profily jde strčit loket.

V jednom domě byl sloupek po sedmi stech milimetrech

V jedné dílně měl stavitel desku širokou 1200 mm a rozhodl se, že čtyři sloupky stačí na tři metry. Sedm set milimetrů mezi profily vypadalo na papíře rozumně, dokud majitel nepověsil kuchyňskou horní skříňku. Deska se pod hmotností prohnula, kotva držela v prázdnotě a skříňka skončila na zemi. Měření nebylo laboratorní, ale verdikt byl jasný: rozteč byla příliš velká.

Knauf potvrzuje stejné rozmezí

Montážní dokumentace konkurenčního výrobce Knauf udává totožný princip: sloupky se rozmisťují podle šířky desek, maximálně však 625 mm. Šedesát centimetrů tedy není marketingový trik, nýbrž hranice, za níž začíná mechanický hazard. Pokud chce někdo příčku nosnou na police nebo skříňky, musí rozteč zmenšit nebo profily zdvojit v místech zatížení.

Šedesát centimetrů je praktická rozteč, šest set dvacet pět milimetrů je strop a sedm set milimetrů je recept na prohnutou desku a skříňku na podlaze. Příčka, která má profily dál, není úsporná — je jen křehká.