Obkladové lepidlo třídy C1 v koupelně pustí dlaždici do šesti měsíců

Ilustrační stock: obklad a kbelík lepidla v koupelně, bez loga výrobce.

Obkladačské lepidlo třídy C1 má ve vodní zkoušce tahovou přídržnost 0,5 N/mm², zatímco C2 dosahuje jednoho N/mm² ve všech čtyřech normových režimech. V jedné sprše spadl obklad po šesti měsících, protože tam použili obyčejné C1 místo C2 do mokra. Z toho, že norma C1 vodní zkoušku zahrnuje, neplyne povolení do trvalé vlhkosti. Plyne z toho jen půlka tahové síly.

Cementové lepidlo má čtyři režimy zkoušky

Evropská norma EN 12004 testuje přídržnost po uložení v suchu, ve vodě, v teple i po mrazu. C1 musí projít s aspoň 0,5 N/mm², C2 pak s dvojnásobkem. Obě třídy tedy odolají vodě při měření, jenže C2 drží dvojnásobnou silou. Do sprchového koutu pak tato rezerva rozhoduje, zda se dlaždice po roce uvolní, nebo vydrží celý životnost.

Podlahové topení žádá ještě S1

Značka S1 znamená deformovatelnost aspoň 2,5 milimetru. Pod keramickou podlahou s topnými kabely se malta roztahuje i smršťuje a tuhé C1 může prasknout. Kombinace C2 S1 pojme tepelný pohyb i vlhkost z úklidu. Pytel navíc stojí dvě stě korun, přičemž „koupelna lepená na věky a věky končí první topnou sezonou ve sprše“.

Podklad napenetrovat a zkontrolovat absorpci

Omítka bez penetrace vysává vodu z malty rychleji, než se cement stačí zavázat. Technické listy požadují zaplnění pórů penetrací, aby lepidlo ztvrdlo rovnoměrně. V jedné dílně nalepili na suchou omítku a měřili pevnost po měsíci – dosáhli třetiny katalogové hodnoty.

Norma nestanoví čas odpadnutí, zato přesně stanoví sílu při tahu. Polovina laťky ve vodě znamená polovinu rezervy a při trvalém zatížení parou i tekoucí vodou se půlmetrová rezerva spotřebuje dřív než celoživotní.